Přednáška profesora Feldenratha

Tato teoreticko-historická část jedné z přednášek přednášených v rámci předmětu „Kouzla pro pokročilé“ na univerzitě ve Vasgaru pojednává o mágu Aporeovi, který vymyslel kouzlo „Nedoženeš!“. V tomto znění byla přednesena 24. toltena 1704 AL profesorem Feldenrathem.

Milí studenti, doufám, že jste už všichni dorazili, takže začneme. Dnes se dozvíte příběh mága Aporea a naučíte se kouzlo Nedoženeš!, které vynalezl.

Aporeus se narodil 12. atwena 731 v Lenderu v Zeelandii jako syn mocného mága. Studoval nejlepší školy v zemi a roku 749 odjel na studia do Vasgaru. Jeho rodina s ním počítala pro politickou kariéru, ale Aporeus se mnohem víc než o politiku zajímal o to, o co by se správný mág zajímat měl – o magii a filozofii. Proto se nevrátil do Zeelandie, ale zůstal ve Vasgaru celých devět let. V racenu 758 odjel do Edenu, kde se stal rádcem a dvorním filozofem místního vládce. Po pěti letech se s ním ale dostal do sporu a odešel ze států Malé Dohody zpátky do Vasgaru. Zde ještě pět let studoval, složil profesorské zkoušky a stal se učitelem filozofie a logiky. Ale už po dalších šesti letech, 3. melena 774, pod vlivem filozofie Kinixe Šíleného z univerzity odešel a založil si poustevnu v Aporeově jeskyni, nebo jak sám říkal, v „Chrámu nejvyšší logiky“, asi pět mil východně od Vasgaru. Zde bádal a rozvíjel své teorie, a od jara 776 začal přijímat žáky. Ve své jeskyni žil a učil až do své smrti 7. racena 779.

Jeho filozofie byla vskutku zvláštní – Aporeus totiž patřil k radikálním logikům, filozofům, kteří popírali věrohodnost smyslových vjemů, pokud odporovaly jejich logice. Logika mnohých radikálních logiků byla velmi svérázná a to se týkalo i Aporea a vůbec všech kinikiánů, filozofů Kinixovy školy. Zde je nutné zmínit jednu ze základních kinikiánských tezí, a to příklad běžce a šneka.

Představte si, že běžec má dohnat šneka, který má určitý náskok. Podle Kinixe běžec šneka nikdy nedožene, protože když běžec urazí polovinu vzdálenosti mezi ním a hlemýžďem, hlemýžď urazí nějakou vzdálenost. Pak běžec uběhne polovinu nové vzdálenosti a šnek se zase o trochu posune. A tak dále – vždy znovu běžec uběhne polovinu vzdálenosti a šnek se o něco pohne. Podle Kinixe a jeho žáků to bude trvat do nekonečna, takže běžec šneka nikdy nedožene.

Ve skutečnosti samozřejmě běžec šneka dožene a předežene, z čehož je zřejmé, že tato pseudologika neplatí. Aporeus to ale vnímal jinak: podle něj byla pravda na straně logiky a byl to svět, který byl nepravdivý a vymykal se řádu. To mu nedalo spát, a to dokonce tak, že začal bádat, jak to napravit. Zkoumal rok a půl a nakonec vynalezl kouzlo Nedoženeš!

Aporeovo kouzlo se projeví následovně: očarujete bytost, která utíká, a bytost, která první bytost pronásleduje. Pracovně budeme oba očarované tvory nazývat pronásledovaným a pronásledovatelem. V době seslání kouzla je mezi pronásledovatelem a pronásledovaným určitá vzdálenost. V okamžiku, kdy pronásledovatel urazí polovinu této vzdálenosti, kouzlo pronásledovaného přemístí směrem od pronásledovatele o stejnou vzdálenost, kterou pronásledovatel uběhl či ušel od okamžiku seslání kouzla. Když pronásledovatel urazí polovinu vzdálenosti, která byla mezi ním a pronásledovaným na konci teleportace, je o stejnou vzdálenost přenesen i pronásledovaný. A tak to pokračuje pořád dokola až do vypršení kouzla nebo do okamžiku, kdy někdo vyřkne logické vyvrácení výše zmíněné kinikiánské teze. Z toho vyplývá, že pokud se pronásledovaný vůbec nepohybuje, bude ho pronásledovatel dohánět jen v krátkých okamžicích, kdy probíhá teleportace. Ty jsou ale tak krátké, že i kdyby pronásledovatel byl dobrým běžcem a pronásledoval šneka, nejspíš ho vůbec nebude dohánět, a určitě ho nikdy nedožene, lépe řečeno nedožene ho v době působení kouzla, která se pohybuje v řádu hodin.

Takhle snadné to ale je jen za ideálních podmínek, tedy v rovinatém terénu bez překážek. Pronásledovaný za dobrých podmínek po přenesení stojí nohama na zemi; podmínkou ale je, aby sklon terénu nebyl větší než pět stupňů. Pokud je větší stoupání, svah se považuje za překážku, a jde- li o klesání, přenesený nešťastník je přenesen do vzduchu a spadne. Stojí- li na cílovém místě překážka, kouzlo přenášeného tvora přemístí na od výchozí pozice nejvzdálenější místo na ose k původnímu cílovému místu, ve kterém se může zhmotnit celý. Například pokud je za ním souvislá skalní stěna, nejdřív bude přenesen těsně ke skále a pak vždy na původní pozici.

Ve vhodném terénu ovšem může být toto kouzlo užitečné na ochranu před lapky a jinými pronásledovateli. Musíte ale mít stále na paměti, jakým způsobem a kam vás kouzlo přenese, a v případě potřeby rychle zamumlat rušící formuli, protože byste mohli být přeneseni například těsně k nepříteli nebo nad díru. Na to doplatil i sám Aporeus – jednou závodil s jistým vojákem, běželi přes most a Aporeus byl přenesen těsně vedle mostu a zřítil se do propasti.

Je také třeba mít na paměti, že teleportace může vyvést přeneseného z míry a narušit jeho koncentraci, takže si dávejte pozor, pokud budete chtít pod vlivem kouzla Nedoženeš kouzlit.

Na závěr si ještě řekneme, jak kouzlo zrušit. Už jsem se zmínil, že je nutné zdůvodnit neplatnost kinikiánské teze o běžci a šneku, takže zde je takové zdůvodnění: zatímco běžec uběhne původní vzdálenost mezi ním a šnekem, šnek urazí mnohem menší vzdálenost než on; určitě to bude mnohem méně než polovina původní vzdálenosti. Proto když běžec uběhne původní vzdálenost podruhé, šneka nechá za sebou. A když šneka předehnal, musel ho předtím dohnat.

Máte nějaké otázky? Vidím, že nemáte, takže si uděláme malou přestávku a po přestávce vás naučím kouzlo seslat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>