3. ostrovní válka

Ke konci 3. občanské války Zeelandie napadla Joltos. Tím začala 3. ostrovní válka, ve které se bojovalo o ostrov Joltos. Následující úryvky pocházejí z kroniky později publikované mistrem Gileanem, dvorním mágem v Rilenu a přímým účastníkem války.

10. enten 1707 AL

Dne 10. entena 1707 AL Zeelanďané za úsvitu zákeřně napadli aledonskou flotilu kotvící v Sarku na východě Joltosu, poté, co většinu své flotily umístili do oblasti pod pláštěm noci; v noci tiše pobili hlídky na strážních věžích a majácích u města a k nim ukryli své lodě, které tak z města nebyly vidět. Galeona Zegor byla potopena a vlajková loď Etchu nestihla opustit přístav; byla tak poškozena, že už nemohla vyplout a byla využita jen jako součást opevnění. Potopena nebo zajata byla i většina ostatních lodí z této hlavní etišské flotily; zbytek zůstal v přístavu. Velkoadmirál vikomt Sigmond Etišský celý den velel obraně; když se však odpoledne vylodila větší část zeelandijské pozemní armády a téměř oblehla město, probil se s několika věrnými rytíři na hrad Selos a odtud začal organizovat obranu ostrova.

Zeelanďané napadli i druhou z aledonských flotil kotvící v Lorientu, zde se jim však nezdařilo překvapení. Aledoncům se podařilo Zeelanďany odrazit a vyslat rychlou karaku se zprávou do Rilenu.

12. enten 1707 AL

Zeelanďané se snažili blokovat běžnou, holubí i magickou poštu, kterou se velkoadmirál Sigmond snažil mobilizovat všechny vojenské posádky na ostrově. Do jisté míry se jim to dařilo, takže se to admirál menší aledonské flotily u břehů ostrova dozvěděl až teď. Navzdory rozkazu k opatrnému zdržování postupu Zeelanďanů nařídil vysadit těžkooděnce a posílit jimi posádku Helioru a s loďmi, námořníky a několika civilisty ustoupit do Rilenu. I na tomto ústupu však byla galeona Ihio poškozena a dvě menší lodě zabrány Zeelanďany.

Ve stejné době se o útoku dozvěděli i vévoda Algar Rilenský a jeho starší syn Martinius. Vévoda zůstal u Vaal a domů poslal jen malou skupinu včetně mé maličkosti. Martinius uzavřel lokální příměří s vévodou z Broliandu a vyrazil do Thosu vyjednat mír s Malou Dohodou a průjezd jezerní flotily Nelonským kanálem. Zastaralé galéry sice nemohlou obstát proti lodím používaným na moři, rilenští námořníci však během občanské války byli převeleni na souš a měli ztráty v bojích proti rabujícím oddílům vévody z Hido, pro válku se Zeelandií tedy bude třeba je posílit muži z jezerní flotily.

28. enten 1707 AL

Týdenní válka mezi Thosem a Aledonií přešla v jednání, a teď Dohoďané konečně povolili průjezd aledonské jezerní flotily. Vévoda z Etchu jako hlavní vyjednavač apeloval na smlouvu mezi Aledonií a Malou Dohodou o rozdělení vlivu na moři, boji proti pirátství a vzájemné pomoci, kdyby jejich společné zájmy byly ohroženy ze strany Zeelanďanů. Pořád si ještě netroufl stáhnout svou jízdu od Massenu, ale už Dohoďanům uvěřil natolik, že najal jednu galeonu plnou žoldnéřů z Kamary, aby se vylodili na Joltosu a zdržovali postup nepřítele.

Současně jsem dorazil do Rilenu. Ve městě panuje zmatek, je plné uprchlíků z venkova a rozhodně nepřipravené posílat vojáky jinam než do hradů na hranicích s hidoským vévodstvím, kde tentokrát výjimečně řádí Bratrstvo vlků i hidoští vojáci v dobré shodě. Navíc byla v oblasti poprvé viděna průzkumná loď zeelandijské flotily.

Zeelanďané už ovládají nebo obléhají snad všechny hrady, tvrze, města a městečka na východní polovině Joltosu. Sigmond Etišský uvázl v obležení v Selosu. Někteří baroni ze západního pobřeží se o válce dozvěděli až teď.

4. paren 1707 AL

Zeelandijské síly už udeřily i na západě Joltosu. Aledonské posádky jsou velmi rozptýlené a zeelanďané se pro rychlejší obsazení ostrova také rozptýlili, v domnění, že na něm není žádná koncentrovaná síla. Sto dvacet elitních Kamařanů tak představuje sílu schopnou rozehnat většinu jednotek určených k obležení běžných tvrzí a městeček, nebo i vlanských „myslivců“ (lehké hraničářské oddíly cvičené pro boj v lesích a horách), kteří prošli středem ostrova, aby poplenili jeho západ. Vévoda z Etchu také vyslal na Joltos svou galeonu Wondar s padesáti těžkými jezdci na palubě, aby ještě víc posílila Dohoďany a aledonské vojáky na ostrově.

7. paren 1707 AL

U Rilenu nastal posun k lepšímu: Lohaři z Hido sice nebrali vážně regenta města, vojensky nepříliš schopného vévodova bratrance Karvela Kulhavého, ani nedospělého vikomta Norwella, který přes svůj útlý věk oblékl zbroj a vyznamenal se v několika šarvátkách, vikomtu Martiniovi se však povedlo přimět vévodu Conana z Hido k jednání. Upozorněním na zeelandijskou hrozbu a nepřátelství s Bratrstvem vlků dosáhnul stažení vojáků z Hido, takže je možné alespoň námořníky převelet zpátky na moře. Námořní pěchota však musí zůstat na souši, pro boj se zeelandijskou flotilou jsou tedy plně připraveny jen etišské lodě.

Nastal spor o velení: hodnost velkoadmirála po staletí vždy patřila vévodovi z Rilenu nebo někomu z jeho blízkých příbuzných, teď ji však vévoda z Etchu lstí získal pro svého mladšího syna Sigmonda. Nejstarší synové vévodů z Rilenu a Etchu, Martinius a Harold, se oba považují za přirozené zástupce velkoadmirála Sigmonda a nemohou se shodnout; jejich spor na dalších několik dní ochromil flotilu.

Tento den nastala ještě jedna událost důležitá pro tuto válku: vévoda z Rilenu s požehnáním krále Samuela opustil obleženou Awu, aby se s družinou svých věrných mohl zapojit do obrany proti Zeelandii. Vévoda z Harimy a zástupci vévody z Hido proti tomu protestovali, ale vévoda z Broliandu rozhodl, že smějí odejít. Od tohoto okamžiku vévoda Algar štval koně, aby byl v Rilenu co nejdřív.

13. paren 1707 AL

Vévoda z Rilenu přijíždí do svého města. Spor o velení trvá ještě několik dní, ale i hrdý Harold Etišský nakonec uzná právo zkušeného velitele mnoha námořních bitev Algara z Rilenu na vrchní velení.

Do té doby se válka rozhořela nejen na Joltosu, kde byli Etišané a Kamařané poraženi a museli se stáhnout do hlavního města Joltosu Helioru, ale i u Rilenu, jehož okolí už nerabují hidoští vojáci, ale piráti a zeelandijští vojáci. Někteří piráti dokonce nepokrytě bojují pod zeelandijskou vlajkou. Bratrsko vlků válčí dál, podle všeho koordinovaně se Zeelanďany.

17. paren 1707 AL

První vojáci vévody z Broliandu opouštějí Awu, aby obsadili rilenské a etišské lodě a provedli nové vylodění na Joltosu.

5. racen 1707 AL

Aledonská flotila vyplula z Rilenu a střetla se s téměř dvojnásobným počtem zeelandijských lodí. Tato událost vešla do dějin jako námořní bitva o Broliand.

Vévoda z Rilenu vyslal jako jádro předvoje galeonu Broliand, v souladu se svým názvem obsazenou elitní broliandskou posílenou setninou pod vedením poručíka Framana erbu pěsti. Vikomt Norwell chtěl za každou cenu být u předního voje; jeho otec to dovolil jen na oko pro dobu příprav, při finálním přeskupení se však rozkaz k jeho převelení nějak ztratil (snad vinou zeelandijských agentů ve štábu? Vévoda Algar dokázal improvizovat, protože počítal s možností, že o jeho plánech nepřítel ví, zde jej však zřejmě převezli). Mladý Norwell neměl skutečné velení, tím byli pověřeni kapitán Alfons a poručík Framan, a významnou poradní roli jsem měl i já, Gilean, v pozici hlavního mága; mým hlavním úkolem bylo dohlédnout na bezpečí vikomta Norwella.

Zeelanďané o tomto obsazení lodě museli vědět. Snad proto udělal zeelandijský admirál Egmont vanGroot osudnou chybu: nařídil se nebránit zahákování, ale naopak se pokusit o abordáž této lodi obsazené sto dvaceti hrdiny občanské války. Moc dobře věděli, jak důležité informace mám, a jak má starý vévoda rád svého nejmladšího syna Norwella, zajmout nás dva živé by proto mělo velkou strategickou hodnotu.

Když jsme na obzoru zahlédli předvoj Zeelanďanů, kapitán Alfons s Framanem se dohodli na odeslání našich doprovodných lodí na křídla – zeelandijská přední flotila nebyla o moc větší než ta naše a Alfons si věřil, že dokáže zeelandijskou galeonu zahákovat a po jejím obsazení menší lodě více méně ignorovat, nebo rozstřílet balistami a katapulty. Zpočátku se to příliš nedařilo – magickým větrem nás mírně vychýlili z kurzu a pak nás zkusili zahákovat pouhou karavelou, snad aby nás mohli podržet a dostatečně poškodit zastavenou loď střelbou. Útok vojáků zvětšených na dvojnásobek jsme odrazili a karavelu odřezali; v této době však většině z nás čarodějů docházely síly, zatímco většina zeelandijských mágů se do bitvy ještě nezapojila.

Pak jsme zahákovali zeelandijskou galeonu. Počasí bylo dost klidné, abychom mohli vézt na palubě abordážní můstky. Framan po jednom z nich vběhl do davu nepřátel, díky ochrannému amuletu ustál ohnivou kouli a odrazil několik ran píkami a halapartnami. Prorazil doprostřed oddílu a rozpoutal masakr. Následován broliandskými vojáky dobyl palubu během pár minut. Když jedna z karavel přirazila k boku zeelandijské galeony, aby z ní mohly Zeelanďanům přijít posily, naši vojáci už odsekávali žebříky a vyráželi dveře od kajut na můstku.

Zeelanďané se očividně neštítí černé magie – současně s útokem poslali i létajícího démona nezranitelného běžnými zbraněmi. Než bychom stihli přinést stříbrné střely, mohl by pobít desítky mužů. Naštěstí si za cíl vybral Framana. Tento rytíř nemá v erbu stříbrnou pěst nadarmo – je jedním z nejlepších zápasníků v Aledonii a ve svých postříbřených rukavicích dokázal démonovi skutečně ublížit. Nakonec však převážila nadlidská síla démona. Když však dostal rytíře na zem, zasáhl Zegorův kaplan a lahvičkou svěcené vody zraněného démona dobil.

Současně s útokem démona se Zeelanaďané začali probíjet odněkud z podpalubí. Framan se však opět dostal do první linie, pomstil kaplana zabitého šípem a zabil i čaroděje připraveného vyvolat naráz asi desítku nemrtvých. Dál vedl útok na zeelandijskou karavelu, až zeelanďany porazil do jednoho.

Z druhé strany na nás měla zaútočil druhá z nepřátelských karavel. Šťastný zásah jim však zapálil můstek, a tak byla loď jen obtížně ovladatelná a místo pořádného zahákování se vybourala o blok Broliandu. Zeelanďané z ní se ani příliš nesnažili o šplhání na naši palubu, vyčarovali však létající koberec, na kterém dolétli až na naši palubu. Koberec však ani přes jednu řadu pavézníků nebyl moc dobře chráněný, a tak zeelanďanů skutečně zaútočila sotva polovina. Kapitán Alfons a vikomt Norwell v těžkých zbrojích vedli obranu a byli úspěšní, i když naše elita byla většinou jinde. Já sám jsem tam dva Zeelanďany zabil blesky a asi deset ohnivou koulí při přeletu kobercem; pak jsem už kouzlil až v závěru bitvy, víc síly mi nezbývalo.

Nepřátelský předvoj byl poražen, zbyla z něj jediná karaka. To se však už blížily hlavní voje obou stran. Nejdřív zeelandijský. Nepřátelé ani příliš nestříleli a rovnou nás zahákovali. Pořádně však mohli útočit jen z jedné strany, protože jsme stále měli zahákovanou dobytou galeonu, které jsme pastí z výbušných střel zničili část paluby a ještě tak vyřadili snad stovku Zeelanďanů. Framan ztratil hodně krve už v první fázi bitvy; i po vypití našeho nejsilnějšího léčivého lektvaru byl pořád vážně zraněný. Většinu druhého střetu proto jen seděl na můstku, velel a střílel z kuše (je to skutečný ostrostřelec!), a až při zteči na můstek začal bojovat nejprve halapartnou a pak mečem a nohama. Nakonec, až na samém konci bojů, padl do mdlob pod vahou dalších ran. Těžce zraněni byli kapitán a první důstojník; druhý důstojník byl zabit, stejně jako téměř polovina posádky. Vikomt Norwell byl zraněn spíše lehce a až při posledním útoku na můstek. I já jsem byl raněn zbloudilým šípem; bolí to, ale podle léčitelů patřím k těm nejméně zraněným.

Všichni jsme bojovali jako lvi a o kapitulaci ani neuvažovali, protože čas hrál pro nás: když nás zahákovali, na dohled byla naše hlavní flotila. Té se podařilo brzy zahákovat tři z nepřátelských galeon a další dvě se hloupě nechaly zahákovat ve snaze pomoci jim. Zeelandijská flotila se rozprchla. Poměr sil na moři se obrátil, neboť Aledonie zajala čtyři ze zeelandijských galeon; další dvě jsme potopili, neboť byly poškozeny k nepotřebě.

6. racen 1707 AL

Vylodění proběhlo přesně podle plánu. Na významný odpor jsme narazili jen u Lumia, kde jsme riskovali vyloďování na dohled od obléhacího tábora Zeelanďanů. Střelba z našich lodí jim způsobila velké ztráty. V těch místech se ještě bojuje, ale lehké opevnění kolem našeho tábora už stojí. Zbylé dva proudy vojska se vylodily bez problémů, jen jeden musel brzy po vylodění odrazit několik zeelandijských výpadů.

Můj stav se rychle zlepšuje, sice jsem na lůžku, ale už mohu sesílat komunikační kouzla ke koordinaci všech tří proudů naší armády.

9. racen 1707 AL

Zeelanďané udělali z hlouposti svého vedení stejnou chybu, kterou předtím naše posádky na Joltosu udělaly z nepřipravenosti – rozvinuli se do příliš velké šířky. I ve třech proudech máme na většině bojišť dostatečnou převahu ke snadnému vítězství. Pravda, na rozdrcení zeelandijské severní armády jsme museli spojit dva proudy, ale teď jsme na koni: přední proud postupuje rychleji než Zeelanďané čekají a drtí jeden tábor za druhým, zatímco zadní postupuje od jedné zeelandijské posádky ke druhé, tvoří obléhací tábory a vysílá oddíly k pronásledování skupin Zeelanďanů, které utíkají do lesů. Tento zadní voj už na některých lokálních bojištích nemá přesilu, jak se rozdrobil, ale s pomocí místních posádek zajišťuje bezpečí na stále větším území a zabraňuje, aby se náš přední voj dostal do obklíčení. Ztráty máme malé a snadno je vyváží osvobození zajatci a vojáci z do té doby obležených posádek. Velitel celé operace na zeelandisjké straně, generál Aart van Reem, nařídil za každou cenu držet všechny pevnosti, které už získali; mnohé z těchto posádek však rozkaz nerespektují. Na začátku nám odevzdávali pozice, zajatce a těžké zbraně výměnou za odchod vojska, ale dnes přišla zpráva, že van Reem nechal jeden z takto ustoupivších oddílů projít uličkou hanby a každého desátého muže popravil, takže ostatní buď bojují do konce, nebo se vzdávají, často s tím, že se chtějí zařadit do našeho vojska, byť jako neozbrojení sapéři. Úplně nejčastější je, že dochází k bojům mezi velením a monarchisty ve vojsku, někdy předem, ale často až při obléhání. Mnoho měst a hradů jsme dobyli z chodu, když nám část zeelandijských vojáků otevřela bránu.

Nejmenší proud postupuje zvlášť po západním pobřeží. Zde Zeelanďané postupují rozumněji, většina jejich předsunutých oddílů se stáhla do obléhacího tábora před městem Planel. Bitva u Planelu byla náročná, ale když Algarian v boji zranil nepřátelského velitele, Zeelanďané se stáhli do svého tábora. Snad se zítra dají na ústup, nebo dokonce kapitulují. Loď Broliand do této bitvy zasáhla jen jako plovoucí lazaret, který se notně zaplnil.

12. racen 1707 AL

Dnes přišla zpráva o včerejší události: v bitvě u X generál van Reem vzlétl a ohnivými kouzly zabíjel naše rytíře, poškozoval katapulty a zapálil i jednu z našich karavel tak, že ji bude třeba přinejmenším týden opravovat. Neodhadl však svoje síly nebo se nechal unést chutí magie, protože se příliš vzdálil od svého vojska a možná i na chvíli spustil ochranu proti střelám. Když jej zasáhla šipka jednoho z našich ostrostřelců, bylo znát, že má co dělat, aby dokázal doplachtit zpátky do tábora. Co se s ním stalo nevíme.

Na západní frontě část Zeelanďanů hodlá bránit Ceu, nejjižnější baronství na Joltosu, a většina pokračuje dál na východ. Většinu jízdy a část lodí jsme vyslali za nimi. Lodě však mají rozkaz se do večera vrátit do Planelu, protože valikiáni na noc předvídají bouři.

Sám jsem přes den sbíral síly a večer jsem vytvořil dočasný létající koberec. Framan i Algarian už jsou plně bojeschopní a podpoří je Framanův gnómský lovčí Abišaj. Na straně od řeky je protimagická obrana zeslabená, tamtudy by koberec mohl proletět. Vítr se už zvedl, bude to riskantní, ale když dám elementálovi v koberci dobrý program, nejspíš to vyjde. Všichni pasažéři pro jistotu mají hůlky levitace.

Akce vyšla výborně. Koberec hned po soumraku vzlétl a bez problémů přistál na vrchol hradní věže. Framan pobil mágy a velitele a podpořil Algariana ve výpadu, který odlákal pozornost od útoku na žebříky. Abišajova kuše také přispěla k tomu, že jsme Ceu obsadili bez jediné ztráty. Většina obránců se vzdala.

15. racen 1707 AL

Během bouře se moc nebojovalo, a tak Zeelanďané měli čas se přeskupit. Jediným významným postupem bylo vybudování obléhacího tábora u Sarku. Po ní však byl postup obnoven, a chvíli se zdálo, že se po Zeelanďanech slehla zem: stáhli se do dobře bránitelných přístavů Sark, Putron a Lorient a většina z nich už byla evakuována na Martos. Tento ústup organizoval nový zeelandijský velitel, Erwin Rongel, nikoli čaroděj, ale šermíř.

Oblehli jsme opevněný maják na Ostražitém mysu i Lorient. Dnes však u Lorientu zaútočila nepřátelská flotila, zřejmě ve snaze získat příležitost k evakuaci zbylých vojáků z Lorientu. Broliand hned na začátku zahákovali karavelou plnou bojovníků v těžkých zbrojích a varkočích etišského vojska. Někteří vypadali docela živě, jen zraněně, jiným chyběly končetiny nebo hlavy. Framan velel útoku proti nim; ztratil na tom zbytečně mnoho mužů a sám byl na konci této šarvátky sotva odlišitelný od zachovalejších zombíků, ale loď mrtvých dobyl. Horší bylo, že poslali nějaké duchy, aby zkusili posednout některé z nás, hlavně kapitána Alfonse. Spolu s našimi kaplany jsem se velmi zapotil v odrážení tohoto útoku z astrálu. Při něm se námořníci raději modlili, než aby pokračovali v ofenzívě, a tak nepřátelé mohli stáhnout své vojáky z Lorientu a ještě přístav i pevnost zapálit.

O podobný útok se pokusili i u Putronu, kde byli odraženi; u Sarku pro změnu zaútočil mořský had a potopil tři aledonské lodě.

22. racen 1707 AL

Další záchranný výpad k Putronu se povedl, a tak se zbylí Zeelanďané nalodili a utekli na Martos, tedy ti, jejichž lodě jsme nepotopili cestou. Dnes rovněž bylo dobyto město Sark. Zeelandie už na Joltosu drží jedinou pevnost, Sarský hrad. Ale ve vnitrozemí ostrova zůstala možná tisícovka zeelandijských vojáků a dezertérů, převážně myslivců nebo lehkých jezdců, kteří mohou dál loupit. Potrvá léta je pochytat. Ale to už není moje starost, já zítra odplouvám do Rilenu.

1 komentář u „3. ostrovní válka“

  1. Do downloadů jsem nahrál mapu Joltosu. Není to nic moc kvalita, ale k orientaci v článku stačí, a snad najde využití i v další tvorbě, nebo v něčí hře.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>