Kentauři

Spis o různých kmenech kentaurů obývajících nejen Nandor.

Jednou ze známých pololidských ras jsou kentauři. Objevují se v pověstech, legendách a mýtech lidí, elfů, gnómů, stejně jako trpaslíků, hobitů, šotků a dalších národů. Vzpínají se na erbech některých z nejproslulejších rodů, sochy kentaurů jsou oblíbeným motivem na náhrobcích jezdců, kentaur vlál rovněž na zástavách proslulé Krvavé stezky. Kentauři se zapsali i do historie. Aledonie se po dlouhou dobu musela bránit nájezdům stád následujících Baldura a ve válkách s Mornaarem bojovali kentauři na sraně Elvenu i skřetů. Přesto se o nich příliš neví a lidé si je pletou s jinými, někdy i jen velmi vzdáleně podobnými tvory. Proto je nutné si ujasnit jak kentaur vlastně vypadá. Za kentaura budu považovat tvora s tělem od pasu dolů koňským či s tělem poloosla, a od pasu nahoru humanoidním. Tedy oslí, jelení, kozí, antilopí či dokonce lví tělo znamená, že nejde o kentaura. Podoba “lidské” části těla nebo vnitřní uspořádání nerozhodují. My sice známe kentaury jako různé hnědáky s bílými znaky na nohách, se světlou kůží a rovněž hnědými nebo černými vlasy, ale tak vypadají pouze Baldurovi kentauři, a to ještě ne všichni, protože i mezi nimi se rozeznává pět národů. Již elvenští lesní kentauři se liší výskytem vraníků, grošáků a jedinců majících větší bílé plochy, světlejší kůží a poněkud jinou stavbou koňské části těla. Snad již dávno vybití mornaarští kentauři byli grošovaní nebo vraníci s koňskou částí připomínající podsadité, svalnaté a ošklivé koně (dle popisů a vyobrazení snad dokonce přestavěné, to jest mající kříž výše než kohoutek) a vrchní částí spíše skřetí než lidskou, snědou, ale i na skřety odpudivou, se zrohovatělou kůží a vlasy přecházejícími ve hřívu končící až na lopatkách prvního páru nohou. Z toho lze vidět, že se jednotlivá plemena liší jak podle těla koňského tak dle lidské části. Na koňské části se objevují rysy ušlechtilých teplokrevných koní, těžkých chladnokrevníků i (protože se prý liší od druhých dvou tělesnými proporcemi a ne velikostí) poníků. Tak Taravarové ze severu Romenoru mají tělo silného, odolného, ale pomalého tahouna s rousy na nohách a dlouhými, hrubými a hustými žíněmi, Nivchové ze severské tundry a tajgy jsou kosmatí, ztepilí Achalkové ze Ztracené země mají žíně jemné jako hedvábí a jejich světlá medová barva ladí s kovovou žlutou až rudou barvou kůže, kdežto pralesní Mdeové jsou drobní jako nejmenší z poníků, ale dlouhonozí, světlí, žíhaní a skvrnití, aby se ztráceli v pralesním porostu. Pangorští horští Baktrové mají tělo ušlechtilého poloosla a kopyta uzpůsobená k pohybu po kamenitých svazích.

Lidská část se liší stejně jako část koňská. Již zmínění Nivchové jsou i v lidské části kosmatí a hustě zarostlí, a to jak muži tak ženy, a jejich barbarskému vzhledu odpovídá i barbarské chování. Achalkové naopak jsou jemně řezaného vzhledu, ale kůži mají stejné barvy jako na koňské části těla, a kratičká hříva (často zcela chybí) se jim táhne po páteři až za první pár nohou. Mornaarští kentauři vzhledem připomínali skřety, legendární Lelegové schopní měnit se do lidské podoby prý spíše elfy, Mdeové jsou u nás neobvyklých rysů a skvrnitá kůže pokračuje i na lidské tělo. Lapithové vyhlížejí sice zcela normálně, ale liší se vnitřním uspořádáním. Budu se věnovat i kentaurům z legend a mýtů, jako jsou kromě Lelegů i okřídlení Pegataurové, a pozornosti se dostane i tvorům s kentaury zaměňovaným. Vedle lesních Hybsilů a stepních Ghazalů s těly antilop či srnců půjde i o lamie, zejména národ kozotělý, Bariaury s těly ovcí a démony, z nichž nejznámější jsou v oceli zakutí armaniti.

O kentaurech, tvorech způli koňských a způli lidských, jejich vzhledu, životě a tajemstvích pojednání učené, které za účelem napravení omylů, bludů a pověr za účelem poučení sepsal Adalhard Barkvik, hrabě z Varku a mistr tamní lóže učeného Bratrstva moudrosti.

Magni speculum mundi, svazek XVIII

úvod spisu

7 komentářů u „Kentauři“

  1. O pangorských Baktrech mám trochu pochybnosti – IMHO na Pangoru koně ani jim podobná zvířata nežijí, proto bych zde nečekal ani kentaury.

  2. Dalo by se v některém modulu dohledat o kentaurech více? (Jinak slušný) článek se zabývá zejména popisem vzhledu, osobně by mne spíše zajímal původ těchto tvorů… Kdo/co je stvořil, či odkud vlastně přišli? Z popisu vyplývá, že jich existuje mnoho druhů – mají tedy nějakého společného předka? A jaký mají kentauři vztah ke všem těm ostatním variantám polohumanoida-polozvířete (lva, pavouka…)?
    Dík

  3. V modulech je o kentaurech jen jedna zmínka v Númenaru – že na východní hranici Aledonie proběhlo několik válek s nimi. Víc by o nich mělo být napsáno v modulu o Nandoru, ale na tom se teprve začíná pracovat (tedy doufám).

    O původu kentaurů není nic známo. Moje osobní teorie je, že jejich společného předka stvořil nějaký ze Starých bohů, jejich pravlastí (stejně jako pravlastí koní) byl Nandor, odkud se postupně šířili.
    Mohly být stvořeny Erkem, který raději pokřivoval (případně splácával dohromady) než vymýšlel něco úplně nového.

  4. To Goran: Existence koní není pro existenci kentaurů nezbytná. Na Kelewanu koně neměli a tak tam byli kentauři (Thünové?). Navíc na Pangoru nemusí být Baktrové původní.

    Jinak mé literární vlastnosti nejsou velké a pokulhává i představivost. Do vymýšlení mýtů a legend se proto pouštět nehodlám. Obecně pak platí, že vztah (skoro) kohokoli k okolí je dán řadou faktorů. U kentaurů bude nejspíš platit, že jejich vztah k jiným „pololidem-polozvířatům“ bude reakcí na jejich chování ke kentaurům. Konkrétně: klasické dridery a lamie rádi mít nebudou.

  5. Jen malá korekce, na severu Romenoru jsou i na halvní mapě hory :-). Tam mohu žít jen Kamtouři (kříženec kamzíka a šotka :-) ). Ale to je jen detail.
    Jinak co se rozšíření kentaurů týče, tak podle geografie a historie se nemohli dostat ani na Pangor a nejspíše a i migrace do Romenoru skrze Magavu by byla dost problematická, takže za jejich rozšiřitele můžeme považovat nejspíše pouze bohy.

  6. Zrovna diskutujeme o kentaurech. Co jedí? Trávu jsme zavrhli, kentauři budou spíš všežravci. Chovají obrovská stáda dobytka, takže jejich základní stravou jsou maso a mléko a mléčné výrobky. Takový kentaur sežere denně pár kilo masa (ale často se to rozloží – kentauři dokáží vydržet dost dlouho bez jídla, když se předtím a potom pořádně naperou), aby nasytil celé lidské i koňské tělo. Kentauři nebývají vybíraví a i když málokdy loví dvojnožce, tak když někoho zabijí, tak ho taky dost často snědí.
    Maso je pro kentaury stravou chudých, bohatí si zpestřují jídelníček ovocem a zeleninou. Obchodníci cestující Nekonečnými pláněmi a Ztracenou zemí si právě proto vozí velké zásoby jablek a dalšího ovoce – od kentaurů se za ně dá koupit mnohem více vydatné stravy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>